Lesní správa

Název polesí je odvozen od kapličky „U Svaté Anny“, stojící u cesty mezi Dobříší a Rosovicemi, v jejíž blízkosti je sídlo polesí. Polesí Svatá Anna je územně odděleno od většinové, zbirožské části lesní správy a hospodaří na samostatném lesním hospodářském celku. Většina území polesí se nachází severozápadně od města Dobříš, kde je součástí rozsáhlých brdských lesů. Další část lesů pak obklopuje zámecký anglický park zámku Dobříš a jejich jihovýchodní výběžek se rozkládá až k vesničce Kozí Hory nedaleko Nového Knína.

Celková výměra polesí je přibližně 4520 ha. Pozemky polesí se nacházejí zejména na katastrálních území města Dobříš a obcí Rosovice, Buková, Kozí Hory a Stará Huť. Nejvyššími body jsou vrcholy kopců Studený vrch (660 m n. m.), Hradec (648 m n. m.) a Roudný (637 m n. m.)

Téměř celé polesí patří do přírodní lesní oblasti 7- Brdská vrchovina a menší část do přírodní lesní oblasti 10 – Středočeská pahorkatina. Na území polesí Svatá Anna převažují stejnověké smrkové porosty založené po mniškové kalamitě ve dvacátých letech minulého století. Cílem lesnického hospodaření v těchto porostech je zvýšení podílu melioračních dřevin, podpora přirozené obnovy a zajištění stability lesa. Listnaté lesy jsou zastoupeny především dubem a habrem (v nižších polohách) a bukem. Zajímavostí je Přírodní rezervace Hradec s výskytem starých bukových porostů. Významně zastoupena je i borovice.

Polesí Vlastec se rozkládá na 4 391 ha severně od Zbirohu. Jeho obvod je ohraničen obcemi Žebrák, Hředle, Knížkovice, Kublov, Podmokly, Ostrovec, Lhotka, Drahoňův Ujezd, Jablečno, Líšná, Týček a Drozdov.

Nadmořská výška je v rozmezí od 300 m n.m. (údolí Zbirožského potoka) do 617 m n.m. (Těchovín).

Celé polesí patří do lesní oblasti 8 – Křivoklátsko a z velké části je součástí CHKO Křivoklátsko. Z celkové výměry polesí připadá na 1.zónu 1 093 ha a její součástí je i genová základna buku a dubu (392 ha), Národní přírodní rezervace Kohoutov (30 ha) a Přírodní rezervace Lípa (25 ha). Velká část území je součástí Lesnického parku Křivoklátsko.

Hospodaření polesí je charakterizováno podporou stanovištně vhodných melioračních a zpevňujících dřevin, využíváním přirozené obnovy a citlivou obnovou lesních porostů.

Polesí Trhoň se rozkládá na 4 177 ha severovýchodně od Rokycan a jeho obvod je ohraničen obcemi Volduchy, Těškov, Mýto, Kařez, Jivina, Olešná, Strašice, Dobřív, Hůrky a Svojkovice.

Nadmořská výška je v rozmezí od 400 m n. m. (Svojkovice) do 624 m n.m. (Trhoň).

Převládající dřevinou v lesních porostech je smrk na stanovištích ovlivněných vodou. Charakteristickým rysem porostů na těchto stanovištích je snížená stabilita proti bořivému větru.

Rozsáhlá mnišková kalamita ve dvacátých letech minulého století byla příčinou nerovnoměrného věkového rozložení porostů. Nahodilé těžby představují vysoký podíl z celkové výše těžeb. Nezbytnou nutností je zavádění melioračních a zpevňujících dřevin (30 -35%) s podporou stability budoucích lesních porostů.

Polesí Lhota se rozkládá na 3 928 ha severovýchodně od Rokycan a jihozápadně od Zbiroha, jeho obvod je ohraničen obcemi Volduchy, Osek, Březina, Sklenná Huť, Skomelno, Sebečice, Drahoňův Újezd, Zbiroh, Kařez a Těškov. Nadmořská výška je se pohybuje od 370 m n. m. (údolí Zbirožského potoka) do 721 m n. m. (nejvyšším vrcholem je Radeč). Na většině rozlohy polesí se rozkládá Přírodní park Radeč, menší severní část zasahuje do CHKO Křivoklátsko. Zajímavostí je Přírodní památka Rumpál ve východní části.

Větší část polesí patří do lesní oblasti 7 – Brdská vrchovina, jeho menší severní část do lesní oblasti 8 – Křivoklátsko. Převažuje smrkové hospodářství středních poloh. Nejčastěji zastoupeným hospodářským souborem je HS 43, následují HS 45, 47 a 41.

V lesních porostech převažuje smrk na dobrých bonitách. Stanoviště jsou často ovlivněna vodou, čímž je ohrožena stabilita lesních porostů. Cílem hospodaření je zvyšování stability a odolnosti lesních porostů, podpora produkční funkce lesa a zvýšení podílu přirozené obnovy.

LHC Terešov bylo k lesnímu majetku připojeno až v říjnu roku 2020. Jedná se o ucelený lesní hospodářský celek o výměře 289 ha ohraničený obcemi Hlovičky, Terešov, Třebnuška, Ostrovec – Lhota a Mlečice. Terén polesí je převážně rovinatý až mírně svažitý, část majetku tvoří příkré stráně nad Vejvanovským potokem západně od Terešova a také stráně spadající ke Zbirožskému potoku a nad Terešovským potokem. Nejníže položená lokalita je nad Zbirožským potokem (340 m n. m.), nejvýše položeným místem je oblast v okolí kaple u Svatého Vojtěcha (492 m n. m.) Celé polesí se nachází v přírodní lesní oblasti 8 – Křivoklátsko a Český kras.

V LHC Terešov převládají v zastoupení jehličnany. Hlavními hospodářskými dřevinami jsou smrk a borovice, místy je vtroušen modřín a jedle. Zajímavostí je výskyt tisu červeného v zastoupení přes 3000 jedinců. Tato populace se nachází v Přírodní rezervaci V Horách západním směrem od obce Terešov a řadí se mezi největší tisové háje ve střední Evropě. Na okraji rezervace stojí pomník Jana Tetřeva, původního majitele velkostatku v Terešově. Ten se významně zasloužil o zvelebení Terešova a místních lesů.